1 a 2 svetová vojná part 2.
Spojenecká přezdívka zní sice "Zeke", ale po celém světě je znám jako "Zero". Do výzbroje se dostal v druhé polovině roku 1940. Vynikal především obratností, po vstupu USA do války neměli proti němu američtí piloti šanci. Používali taktiku jednoho útoku z výšky a pokud při něm "Zero" nezničili, museli rychle zmizet. Jedná se o nejslavnější a nejpoužívanější japonskou stíhačku (bylo vyrobeno necelých 11 tisíc A6M různých typů). Velké využití našlo na letadlových lodích a jako první letoun byl také použit pro sebevražedné Kamikaze. Velkou nevýhodou byla špatně chráněná nádrž a celá palivová soustava. Při zásahu do přední části proto často došlo k požáru a výbuchu. Kawasaki Ki-100: Rozpětí: 12,00 m
Délka: 8,82 m Bombardéry a bojová letadla 2. světové války Do fóra o počátcích létání můžete vstoupit zde. Fotky a obrázky z počátků létání aj ine fo mi možte posilat taky!
Výzbroj: 2 kanony, 2 kulomety
Max rychlost: 534 km/h
Vynikl z typu Ki-61, od kterého se lišil především použitím hvězdicových motorů. Prototyp vzlétl v únoru 1945. Svými vlastnostmi předčil i "Zero", neměl však již příležitost získat jeho slávu. Byl konstruován jako přepadové stíhací letadlo, mohl však sloužit i jako stíhací bombardér.
Výčet bombardovacích letadel druhé světové války není zdaleka kompletní, ale doufám že se mi jej i s Vaší pomocí podaří postupně doplňovat. Především budu vděčný za jakékoli fotografie nebo obrázky.
Do fóra o letadlech 2. světové války můžete vstoupit zde
NĚMECKO:Junkers Ju 87: Rozpětí: 13,80 m
Délka: 10,80 m
Výzbroj: 1 kulomet, 1 bomba (1000 kg)
Max rychlost: 380 km/h
Letoun s nezaměnitelným vzhledem především díky vzepětí křídel. Používal se pro střemhlavé bombardování, při kterém byl velmi přesný. Osvědčil se již při občanské válce ve Španělsku. Pozdější verze pro boj proti tankům byly vyzbrojeny kanony. Pro nepřátelské piloty byly "Štuky" snadnou kořistí. Heinkel He 111 Rozpětí: 22,60 m
Délka: 16,40 m
Výzbroj: 1 kanon, 6 kulometů, 2500 kg bomb
Max rychlost: 435 km/h
Také byl vyzkoušen ve španělské občanské válce a na dlouho se stal nejlepším německým těžkým bombardérem. Ve velkém se zapojil do bitvy o Británii. Mohl nést také střely V-1 a řízené bomby Hs 293. Bylo postaveno více než 7300 těchto strojů. Junkers Ju 88 Rozpětí: 20,00 m
Délka: 14,40 m
Výzbroj: 1 kanon, 7 kulometů, 2000 kg bomb
Max rychlost: 470 km/h
Velmi oblíbený všestranný letoun. Sloužil od začátku až do konce války na všech bojištích, používal se i proti námořním cílům. Měl se využívat především jako střemhlavý bombardér, mohl však nést dostatečné množství pum pro použití jako střední bombardér.
VELKÁ BRITÁNIE:Vickers Wellington Rozpětí: 26,26 m
Délka: 19,68 m
Výzbroj: 1 kanon, 6 kulometů, 2041 kg bomb
Max rychlost: 378 km/h
Nejúspěšnější dvoumotorový bombardér ve službách RAF. Používal se také na noční bombardování. Do služby byl zařazen v roce 1938, poprvé ale vzlétl již v roce 1936. Výzbroj se postupně zdokonalovala, např. v zádi trupu bylo umístěny 4 kanony. Také motorů se vystřídalo několik. Handley Page Halifax: Rozpětí: 30,12 m
Délka: 21,82 m
Výzbroj: 10 kulometů, 5897 kg bomb
Max rychlost: 453 km/h
Prototyp vzlétl v roce 1939, sloužil pak od listopadu 1940. Byl velmi důležitým nočním bombardérem. U pozdějších verzí se používali také hvězdicové motory. Avro Lancaster: Rozpětí: 32,09 m
Délka: 21,18 m
Výzbroj: 10 kulometů, 8185 kg bomb
Max rychlost: 461 km/h
Původní označení Manchester Mk III. Poprvé vzlétl v lednu 1941. Bylo vystřídáno několik typů motorů, mezi nimi i americké Merlin. Výrazné je řešení ocasních ploch, které převzal od svého dvoumotorového předchůdce Avro Manchester. Patří bezesporu mezi nejslavnější těžké bombardéry 2. světové války.
USA:Boeing B-17 Rozpětí: 31,62 m
Délka: 22,78 m
Výzbroj: 13 kulometů, 7983 kg bomb
Max rychlost: 486 km/h
Přezdívku Flying Fortress (Létající pevnost) získal tento letoun díky své silné výzbroji. Podle některých měla postačit pro obranu proti stíhačům, proto se objevily názory, že B-17 nepotřebují doprovod. Němečtí stíhači dokázali že to není pravda, protože způsobovali spojencům velké ztráty při náletech na Německo. Především však pozdější typy měli opravdu skvělou obranu proti stíhačům, byla např. přidána spodní střelecká věž a zdokonalená věž na zádi. North American B-25 Mitchell Rozpětí: 20,60 m
Délka: 15,54 m
Výzbroj: 1 kanon, 14 kulometů, 1452 kg bomb
Max rychlost: 443 km/h
Prototyp vzlétl v lednu 1939. Postupně byla zdokonalována výzbroj a vystřídalo se také několik motorů. Místo bomb bylo možné nést torpédo. Tyto stroje byly ve velkém využívány pro bombardování z letadlových lodí. Boeing B-29 Superfortress Rozpětí: 43,85 m
Délka: 30,18 m
Výzbroj: 10 kulometů, 9072 kg bomb
Max rychlost: 576 km/h
Sloužil od konce roku 1943 a postupně nahrazoval slavné B-17. Jeho velký dolet umožnil bombardování Japonska a právě z něj byly svrženy první jaderné bomby. Sloužil i po 2. světové válce.
JAPONSKO:Mitsubishi Ki-21 (Sally) Rozpětí: 22,50 m
Délka: 16,00 m
Výzbroj: 6 kulometů, 12000 kg bomb
Max rychlost: 485 km/h
Protože spojenci na začátku války neznali názvy japonských letadel nebo se jim zdáli moc složité, dávali jim přezdívky. Proto Ki-21 dostalo jméno Sally. První let proběhl již v roce 1936 a ve výzbroji letoun zůstal až do konce války. Vyvíjen byl jako těžký bombardér, spojenci jej označovali spíše za střední. Aichi D3A (Val) Rozpětí: 14,37 m
Délka: 10,20 m
Výzbroj: 3 kulometů, 370 kg bomb
Max rychlost: 386 km/h
Tento střemhlavý bombardér se kvůli zpožděnému vývoji dostal k jednotkám až ke konci roku 1940 a to jak k pozemním jednotkám, tak na letadlové lodě. Nasazen byl ve velkém počtu až do konce války, kdy už ale byl velmi zastaralý a stával se velmi snadnou kořistí pro stíhače. Ke konci války byl také nasazován jako kamikadze. Mitsubishi G4M Hamaki (Betty) Rozpětí: 25,00 m
Délka: 20,00 m
Výzbroj: 1 kanon, 4 kulomety, 800 kg bomb
Max rychlost: 428 km/h
Nejrozšířenější japonský bombardér dostal od spojenců jméno Betty. První stroj spatřil světlo světa již v roce 1937 a ve službě zůstal po celou dobu války. Dočkal se mnoha vylepšení, především lepších motorů zlepšení opancéřování.
Jak už bylo mnohokrát napsáno, touha člověka po létání je pravděpodobně stará jako lidstvo samo. Ovšem první plány létajících strojů, které by po menších úpravách mohli létat, se zrodili v hlavě geniálního Leonarda da Vinciho. Vynechejme ale pokusy všech nadšenců o poskočení o pár metrů na kluzácích, létání na balonech lehčích než vzduch i létání na dracích v Číně. Začněme až u prvního úspěšného letu na stroji těžším než vzduch. Není třeba představovat bratry Wrightovy. 17. prosince 1903 provedli na svém Flyeru první lety, z nichž nejdelší měl délku 260 metrů. Ovšem ani oni neměli na růžích ustláno. Mnoho lidí je označilo za podvodníky. Svůj objev nechtěli nejdříve prodat evropanům, avšak armáda Spojených států je odmítla. To je natolik deprimovalo, že na 2 roky s létáním přestali. Až když létání začali prosazovat další nadšenci, vrátili se se svými stroji a především v evropských zemích se hrnula jedna zakázka za druhou.
První let v Evropě zaznamenal Alberto Santos - Dumont 23. října 1906. Z dalších evropských průkopníků té doby jmenujme například bratry Voisinovy, Henriho Farmana, nebo Ferdinanda Farmana, který se snažil prosadit letadla do francouzské armády. Všichni tito muži neustále posouvali možnosti létání doslova po krůčcích. Snažili se najít co nejvhodnější motory a zdokonalovat své stroje, aby mohli létat výše a především vydržet ve vzduchu co nejdéle. Po návratu bratří Wrightů začali získávat oblibu i lety s pasažéry a i doposud odmítavé stanovisko armád bylo třeba přehodnotit.
25. července 1909 přeletěl Louis Blériot kanál La Manche a v témže roce se uskutečnili i první letecké závody. Díky tomu všemu armády začali nesměle přemýšlet o využití letounů ve válce a již brzy si měli vše vyzkoušet i v praxi. Německo bylo v tomto směru pozadu, protože spoléhalo především na Zeppelinovy řiditelné vzducholodě. Avšak i zde vzniklo v roce 1910 úspěšné letadlo konstruktéra Igora Etricha Der Taube (Holub). Dále pak v letech 1912 a 1913 společnosti LVG a Albatros vyráběli úspěšné dvojplošníky od Ernesta Heinkela. V Německu se také čím dál víc začíná prosazovat mladý Holanďan Anthony Fokker, který přináší do letectví spoustu novinek a který pro německou armádu sestrojí synchronizovaný kulomet. Když jej má za ukol na začátku války vyzkoušet, narazí na nepřítele, ale nakonec si podle svých slov řekl, že nemá důvod zabíjet a že to nechá na jiných. I díky tomuto vynálezu se prosadí první esa jako Max Immelmann nebo Oswald Boelcke na svých Eindeckerech.
Ale vraťme se ještě zpět. I když první světová válka byla pro letectví převratnou dobou, kdy vznikly první opravdové letecké souboje, k prvním vzdušným potyčkám došlo již dříve. Během války mezi Itálií a Tureckem v roce 1911 a 1912 došlo k prvnímu shazování bomb z letadel na nepřítele a také k prvnímu ostřelování letadel ze země. Také při mexické revoluci v roce 1911 byli použity letadla na hlídkování a v roce 1913 proběhl právě v Mexiku první letecký souboj, kdy po sobě piloti pálili z ručních zbraní, dokud jim nedošla munice. Do začátku války proběhl také vývoj lehkých kulometů pro letadla, především značek Lewis, Hotchkiss a Vickers.
Zde máte možnost nahrát své fotky nebo obrázky, týkající se daného období. Snažte se vkládat soubory s co nejmenší velikostí (s rozlišením max 640 x 480), protože místo na serveru je omezené (tento web není komerční) a v případě větších souborů bych je musel upravit. Pokud chcete připojit popis nebo uvést na web informace o Vás (autorství snímků), přidejte je v textovém souboru. Poté co soubory zkontroluju, přidám obrázky do fotogalerie. Upload na této stránce je zatím provizorní a je možné že nebude fungovat správně. Fotky mi můžete posílat i na email: luka1122333@azet.sk